 |
|
|
 |
 |
|
| Italská kuchyně |
|
|
 |
|
|
 Italská kuchyně patří mezi ve světě nejoblíbenější a nejvyhledávanější. Odráží totiž sluncem nabytý italský temperament, je pestrá, barevná i smyslná. Hojnost ovoce, zeleniny i mořských ryb a mořských plodů poskytuje nesčetné možnosti kulinářských variací. Italská kuchyně se dá přibližně rozdělit geograficky na severoitalskou a jihoitalskou. Na jihu si kuchyně uchovala více osobitosti, sever Itálie je pokrokovější a modernější – což se projevuje i v kuchyni. Díky intenzivní italské emigraci do USA dnes italská kuchyně značně ovlivňuje i charakter americké kuchyně. Pro původně italskou pizzu jsou dnes hlavní baštou Spojené státy, kde se tato specialita stala vedle hamburgerů a smažených kuřat takřka národním pokrmem. Italská kuchyně je však rozšířená a oblíbená téměř v celé Evropě – zvláště v posledních letech se díky vyváženému zastoupení zeleniny, těstovin, ryb a mořských plodů opět dostává do čela kulinářských žebříčků – italská jídla jsou velmi chutná, nápaditá, ne příliš složitá na přípravu a v neposlední řadě odpovídají moderním trendům zdravého stravování. |
|
 |
|
|
 Pro italskou kuchyni je určující použití olivového oleje – nejčastěji je to za studena lisovaný panenský olivový olej, který se při použití v kuchyni často kombinuje s česnekem a dalšími bylinkami – typické je zvláště oregáno a bazalka, dále pak rozmarýn, šalvěj či tymián. Typickým italským národním pokrmem jsou však těstoviny – „pasta“. Italové údajně znají a používají více než 200 různých druhů a tvarů těstovin. Zvláště rajčata ve všech myslitelných podobách (čerstvá, spařená a oloupaná, loupaná a rozmixovaná na pyré, zahuštěná na rajský protlak či rajčatový kečup) jsou nenahraditelnou surovinou při přípravě celé řady těstovinových specialit. Těstoviny se často kombinují s dalšími typicky italskými ingrediencemi jako jsou různé speciální sýry – parmezán (zraje až 3 roky), mozarella (měkký sýr nejčastěji servírovaný s rajčaty, olivami a bazalkou), gorgonzolla (sýr s modrou plísní ze stejnojmenného italského města poblíž Milána) či se zeleninou. Dalším oblíbeným italským sýrem je krémovitý sýr „mascarpone“. Velmi oblíbené a ve světě vyhlášené jsou i italské uzenářské výrobky – „salami“ (uleželý měkký salám), mortadela (připravuje se z libovějšího hovězího a vepřového s kostičkami slaniny a kořením), pancetta (rolovaný uzený bůček) - a zvláště pak solí konzervovaná parmská šunka (Prosciutto de Parma – vyrábí se z vepřové kýty, která se prosolí a nechá rok zrát) či italské klobásy. Nezbytnou italskou ingrediencí je i „aceto balsamico“ – ušlechtilý vinný ocet (nejlepší je z Modeny). Vyrábí se kvašením bílého vína v dubových sudech, kde po několika letech získá tmavohnědou barvu, typickou aromatickou a kyselou chuť - značkové octy zrají v sudech nejméně 3 roky. Balzamikový ocet se používá nejen do salátů, ale i do pokrmů teplé kuchyně (co se týče jemnosti a vyvážené kyselosti nelze „aceto balsamico“ srovnávat s v Čechách rozšířeným kvasných lihovým octem, který je nesrovnatelně chuťově hrubší s ostrou až palčivou kyselostí). Piniové oříšky (jadérka šišek pinií-borovic) jsou zase nenahraditelnou ingrediencí italského „pesta“ (směs mletých piniových oříšků s utřeným česnekem, bazalkou a olivovým olejem). Ostrost pak italské kuchyni dodávají oblíbené peperoni (feferonky) či ještě ostřejší chilli papričky peperoncini. Nezbytným doplňkem italské studené i teplé kuchyně jsou také zelené či černé olivy. |
|
 |
|
|
 Mezi typicky italské pokrmy patří rajská omáčka připravená ze spařených oloupaných rajčat, ochucená kořením. Omáčka se podává ke všudypřítomným těstovinám – špagety, tagliatelle (ploché široké nudle), makarony (dlouhé duté těstoviny), lasaně (plátky z těsta na nudle zapékané s omáčkami), canneloni (duté těstoviny vhodné pro zapékání), farfalle (těstoviny ve tvaru mašličky), penne (duté šikmo krájené těstoviny), fusilli (krátké těstovinové „šroubky“), ruote (těstoviny ve tvaru loukoťového kola), conchigle (mušličky), tortelliny (těstovinové prsteny plněné mletým masem, sýrem, zeleninou), ravioli (taštičky plněné masem či špenátem), atd. Vedle již zmíněné pizzy, která je oblíbená zvláště na severu Itálie, je dalším typicky italským pokrmem risotto. Rýže byla do Itálie přivezena před více než 500sty lety a vysázena v údolí řeky Po. Původ risotta je pravděpodobně v Miláně – vyhlášené „Risotto alla Milanese“. Dnes lze v každém větším italském městě nalézt speciální variantu rizota – v Římě se do rizota přidávají krájené klobásy, ve Veroně houby, v jiných oblastech je to pak smetana. Pro rizoto se používá speciální rýže s krátkým zrnem „arborio“ – podstatou přípravy rizota je vaření rýže za stálého míchání v hovězím vývaru spolu s dalšími ingrediencemi a kořením. |
|
|
 |
|
|
 Těstoviny "Pasta asciutta" KOTANYI |
| Pizza KOTÁNYI |
| SALÁT Italský KOTÁNYI |
|
 |
|
|
| Bazalka drhnutá |
| Oregáno drhnuté |
| Rozmarýn mletý |
| Šalvěj |
| Tymián drhnutý |
| Česnek granulovaný |
| Česnekový pepř |
| Chilli mleté - cayennský pepř |
| ITALIA Pasta Asciutta |
| ITALIA Pizza |
| SALÁT ITALSKÝ s olivami a tomaty |
| SALÁT MEDITERÁN s česnekem |
| SALÁT BYLINKOVÝ klasický |
| MLÝNEK Bylinky italské |
| MLÝNEK Chilli papričky s mořskou solí |
| MLÝNEK Mořská sůl |
| MLÝNEK Pepř černý |
| MLÝNEK Pepř celý čtyřbarevný |
|
| © 2005 Johann Kotányi spol. s r.o. |
| Veškerá práva vyhrazena |
|
|
|
|
|
|
